Single Solipsist

Dereliktus, doktor-renegát a Pravdislav, chrabrý paladin - strážce pravdy, se po spočinutí na noc v bezpečném lese probudili jako dva zámotky v temné jeskyni. Možná by se už nikdy neprobudili, nebýt vystrašeného venkovana, který jim ze zámotků pomohl a poté naléhal na urychlené opuštění jeskyně. Podezřívavý Pravdislav se pokusil vytáhnout z venkovana pravdu o jeho zámyslech a duši, ale omylem mu pouze ukázal svoje nejhlubší nitro. Mohl tak alespoň venkovanovi vysvětlit, proč je tak podezřívavý, a maličko ho uklidnit. Naši hrdinové, dezorientovaní, se pořád neměli k odchodu. Venkovan tak popadl svoji lampičku a začal utíkat sám. Bohužel, po chvíli se ozvalo zajíknutí, lampička spadla a zůstala ležet nehybně. Dereliktus si všimnul, že v okolí se nachází mnoho zámotků a mnoho mrtvých. Jednoho mrtvého oživil jako kostlivce a poslal pro lampičku. Pravdislavovi se toto počínání nelíbilo, ale brzy dostal jiné starosti. Kolem hrdinů se totiž začalo ozývat šustění a škrabání....

Pozadí hry: 1. Co by se ve hře líbilo: cestování časem Kennedy a Chruščov, 1960 paralelní historie jaderné války odlehčené 2. Co by se nelíbilo ve hře? reálná historie moc citové vztahy 3. Motiv: chronoagenti za studené války 4. Koncept hry žánr: scifi akční komedie prostředí: 1960 a potom strojem času téma: nevyhnutelnost jaderné války otevřená forma hry postavy: ruský špión (Joseph Schwarz (Alexej Ivanovič Čechov)) US špión (Johann (James)) švýcarský vědec (Wolfgang, Wolfi) žena z minulosti (Marie) vedlejší postavy: A. Hitler Iluminát, zednář jiný chrononaut diktátor Leonidas dinosauři Lokace: Inkviziční vězení Atlantida místo, kde zabráníme válce Islandský parlament Chtěl bych se omluvit, že mi trvalo tak dlouho toto sepsat, ale doufám, že si ještě pamatujete, že jsem hrál na Gameconu. Chtěl bych se omluvit případným čtenářům-hráčům, že to tak trvalo a proto jsem i mnohé zapomněl, ať se tedy ozvou v komentářích. Poslední večer jsme hrál...

Původně se mělo jednat o bitvu mezi pěti hráči - pokus převést Střepy snů do taktické strategie, a nakonec jsem měl jen tři. Avšak i to bylo dostačující. Hra je inspirována světem Tiberium wars, tedy je zde klerikoterorristická organizace NOD, militaristická obdoba UN ve formě GDI a mutanti, jakýsi odpor, který není spojencem ani jedné ze stran. Mapa bojiště je tato oblast nad Sleepy Hollow ve státě New York: Mapa NOD má základnu v oblasti Sleepy Hollow a tu si chce udržet, stejně jako druhý břeh by rád měl ponechaný čistý (tj. oblast Nyacku). Spoléhal se na technologie zneviditelnění a měl k dispozici obranou strukturu - obelisk of light (role III.). Bohužel však je fixovaný na svou pevně vybudovanou základnu v této oblasti. GDI by chtěla ochránit v této již dosti obydlené zóně civilní obyvatelstvo a zejména dobýt zpět Sleepy Hollow (kvůli zdrojům, které jsou na jih od města). Ofenziva značně natáhla zásobovací cesty GDI, ale přesto spoléhají na vzdušnou nadvládu a lepš...

Cílem této hry bylo zkusit, zda lze za pomoci SS udělat i klasické epické RPG. Podobný pokus jsem už jednou dělal, ale chtěl jsem se do toho vrhnout obohacen o notné zkušenosti z hraní. Bohužel jsem nakonec nesáhl po extrémním přístupu, kdy bych ze SS skutečně ponechal pouze jádro pravidel a ignoroval cokoliv, co není mechanismus. Hráči dostali na výběr ze sady postav odpovídajících fantasy archetypům. Družina sestávala z trpaslíka válečníka s cílem zemřít hrdinnou smrtí (H: boj se sekyrou, odvaha Š: rychlost, trauma), elfího mága se snahou získat větší moc (H: magická moc, Š neduživost), šotka prahnoucího po bohatství (H: bohatství Š: malý vzrůst, strach) a lidského klerika, který chtěl zachránit nevinné (H: pomoc jiným, Š: nezabiješ, fanatik). -=-=-=-   HRA -=-=-=-  Družina, po mnohých společných dobrodružstvích, doráží k vesnici Vintiver. Jejich pouť líbeznou kopcovitou krajinou mezi farmami obklopujícími vesnici je narušena tím, že si u jedné farmy všimnou...

Druhá hra se odehrávala v postapokalyptických prériích U. S. A. V malém údolí podél meandrující řeky se střetávají oblasti zájmu vícero kmenů - na koních žijících a bizony lovících Bizonů severních plání, zemědělstvím se zabývající McAllenové, v lesích žijící Sápe, Kameníky obrábějícím zbytky starých dálnic, Záhoráky žijícími v kopcích a nakonec Plaviči, kteří zajišťují dopravu po řece. Hráči patřili ke kmenům McAllenů a Bizonů severních plání. Tyto kmeny nebyly v době hry ve válce, ač nelze ani říci, že by se měly v lásce. Co však bylo podstatné je, že oba kmeny momentálně vedly válku s kmenem Sápe. =-=-=-= HRA =-=-=-= Dvě průzkumnické výpravy byly vyslány do podobné oblasti. Jedni na běžné hlídce, druzí zkoušeli najít možnou cestu, jak obejít protivníka. Bizoní skupina však narazila na mnoho stop s botami doprovázených bosími stopami. Vydali se tedy po bosích a zjistili, že jsou na jejich konci dva průzkumníci kmene Sápe a diskutují nad tím, že předešlou noc zažili...

Po dvou letech jsem opět na Gameconu vystupoval jako hlavní evangelista Střepů snů a vedl opět 5 her. Letos jsem byl líný či pracovitý, jak se to veme. Líný, protože jsem si nezapisoval zážitky ze hry, pracovitý, neboť jsem o to víc se snažil aktivně vést hru a omezit chvíle, kdy se nic neděje. Zážitek ze hry byl tedy obecně lepší, ale můj záznam z ní bude omezenější. ------------- Shadowrun ------------- První, ve čtvrtek večer, byla obtížná hra Shadowrunu. Původní anotace hovořila o klasickém Shadowrunu, tedy hře ve světě velkých korporací, kybertechnologií, ale zároveň magie. Družina však byli ne námezdní zlosynové, ale členové policie a jako zásahovka měli podniknout tři operace. Role byli rozvrženy tak, aby se tým doplňoval, ač jsem opět doběhl na to, že se hraje s pěti hráči, což mi tolik nesedí a preferuji skupiny čtyř či tří. Základní rozvržení bylo tedy kombinací charakteru (role 1 - velitel, kariérista, pohodář, zelenáč) a povolání (role 2 - specialista, riggger, dec...

Pouze krátké referování o krátkém hraní. Tři jsme si chtěli zkrátit cestu vlakem trochou Střepů. Z tvorby hry nám vyšla pohádka s prvky jako obrovský šnek, drak, papoušek, co radši zpívá než mluví, zahradní domek a jeho tajemství. Postavami poté byl zahradní trpaslík, který nemluvil, a klíčník Kulihrach, který mluvil a to zejména z roztržitosti. Musím zejména vychválit Kicsiho, neboť počátku vyprávění se ujal vskutku pohádkově a tím výtečně nastavil dětsky hravou atmosféru do které se potom i nově zasvěcené hráčce podařilo lehce ponořit a užívat si hru. Ano, se Střepy je možno i vyprávět pohádky pro děti. Konflikty můžete omezit, nejprve unavit děti na vyprávění a pak jim to dopovídat a budou tvrdě spát. Jen pozor na sny, naše hra by vedla ke snům, kde se v obrovské šnečí ulitě houpete po vlnách velkého rybníku, zatímco vám uklizeč a strážce šnečího expresu říká, že je třeba kontaktovat místního vodníka, neboť on ví o zahradníkovi a jeho problému s tím, že se proměňuje v draka. Mo...