Dereliktus,
doktor-renegát a Pravdislav, chrabrý paladin - strážce pravdy, se po
spočinutí na noc v bezpečném lese probudili jako dva zámotky v temné
jeskyni. Možná by se už nikdy neprobudili, nebýt vystrašeného venkovana,
který jim ze zámotků pomohl a poté naléhal na urychlené opuštění
jeskyně.
Podezřívavý Pravdislav se pokusil vytáhnout z
venkovana pravdu o jeho zámyslech a duši, ale omylem mu pouze ukázal
svoje nejhlubší nitro. Mohl tak alespoň venkovanovi vysvětlit, proč je
tak podezřívavý, a maličko ho uklidnit.
Naši
hrdinové, dezorientovaní, se pořád neměli k odchodu. Venkovan tak popadl
svoji lampičku a začal utíkat sám. Bohužel, po chvíli se ozvalo
zajíknutí, lampička spadla a zůstala ležet nehybně. Dereliktus si
všimnul, že v okolí se nachází mnoho zámotků a mnoho mrtvých. Jednoho
mrtvého oživil jako kostlivce a poslal pro lampičku. Pravdislavovi se
toto počínání nelíbilo, ale brzy dostal jiné starosti. Kolem hrdinů se
totiž začalo ozývat šustění a škrabání. Napínání zraků žádný vjem
nepřineslo, a tak Dereliktus, ve snaze pomoci, tajně na Pravdislava sáhl
a uvedl ho do stavu extrémní bdělosti a pohotovosti (alertness).
Bohužel, než se mohla tato invence projevit, začaly na hrdiny ze stropu
padat pavoučci, kousat a omotávat je, z čehož nabuzený Pravdislav málem
vyletěl z kůže. Ani Dereliktus na tom nebyl o mnoho lépe, neboť si
představoval tisíce a tisíce těchto tvorečků černajících se na celém
stropu jeskyně. Naštěstí se po krátkém šlapání a plácání ukázalo, že
jich bylo pouze asi čtyřicet a naši hrdinové se mohli vydat dál.
První
šel s lucerničkou Dereliktův kostlivec, za ním střečkoval paladin na
deseti Red Bullech a poslední se šoural Dereliktus. V další kaverně
spatřili v pablescích lampičky mizet velký zámotek a hrdinům došlo, že v
něm asi leží statečný venkovan. Pravdislav se mu chtěl vydat na pomoc,
ale Dereliktus to vyhodnotil jako příliš velké riziko pro svoji
bezpečnost, a tak Pravdislavovi nalhal, že venkovan je už mrtvý, i když
dobře věděl, že není. Soudil totiž, že pokud něco někam zámotek táhlo,
určitě to nebylo k východu. Pravdislav Dereliktovi, ač nerad, uvěřil,
protože ho považoval za znalého v otázce života a smrti. Dereliktův
kostlivec se rozpadl. Už sami se vydali na opačnou stranu, než zmizel
zámotek, Pravdislav první, chvátající bez rozmýšlení.
Proběhli několika
kavernami, když nastalo to, čeho se Dereliktus od začátku bál. Záře
lampičky, ukazující opět množství kostí a zámotků, se začala odrážet od
velkého tvaru, ze kterého zářilo mnoho očí ve výšce lidské hlavy. Řítil
se na ně obrovský pavouk. Naši hrdinové nezaváhali a přijali boj.
Nejprve tedy extrémně bdělý Pravdislav, který svým planoucím palcátem
začal pavouka neohroženě bít. Dereliktus lstivě vyvolal z hromady kostí
dalšího pomocníka, kostlivého medvěda. Rozhořel se boj na život a na
smrt, hodný zpěvu barda. Dereliktus kmital kolem pavouka a způsoboval mu
nekrotická zranění svou hroznou rukou, tu v kloubu nohy, tu v oku, tu
ve snovacích bradavkách. Také mu dotykem předal pocity nevolnosti,
paranoi a halucinací. Pavouk sekal nohama, kousal a jako oběť halucinací
a paranoiy začal mluvit o hlídání nějakého palcátu. Pavoukem pozvracený
Pravdislav bil svým palcátem tak, že jej nemohl z pavouka dostat.
Lampička spadla, zažehla pavučiny na stěnách i stropě a ozářila děsivou
scénu. Bolestí šílený pavouk začal hořet, odněkud přiběhli další malí
pavoučci a naskákali na Derelikta, Dereliktem nově oživený jelen bil
Derelikta ve snaze zabít pavoučky a také Pravdislav začal hořet.
Naštěstí stalo se, že pavouk uhořel dřív, Derelikt získal vládu nad
jelenem, pavoučci utekli a Pravdislav se poté válením po zemi uhasil, ač
přišel o většinu svého oděvu.
To
nejzajímavější ale spatřili na konci. Mrtvola pavouka se proměnila na
tělo muže držícího palcát. Dereliktus s mrtvým telepaticky promluvil a
zjistil, že mrtvý byl obětí vlastní touhy po moci, kdy hledal a
nalezl palcát, pomocí kterého se měl stát pánem nad životem a smrtí.
Stal se ale pouze obřím pavoukem v jeskyni.
Dereliktus přemýšlel,
jak informaci nejlépe využít, ale nejrozumnější mu nakonec přišlo
povědět Pravdislavovi pravdu, aby ho náhodou nenapadlo onen palcát
sebrat. Dobře věděl, že sám by dalšího pavouka už neporazil. Rozmyslel
si i pokus, aby palcát sebral kostlivý jelen.
Pokračování příště.
Zapsal: Dereliktus
Datum: 27.1.2021
Hráli:
Aniki - Pán jeskyně
Kicsi - Pravdislav
Stichen - Dereliktus Magnus
Komentáře
Okomentovat