Pouze krátké referování o krátkém hraní. Tři jsme si chtěli zkrátit cestu vlakem trochou Střepů. Z tvorby hry nám vyšla pohádka s prvky jako obrovský šnek, drak, papoušek, co radši zpívá než mluví, zahradní domek a jeho tajemství.
Postavami poté byl zahradní trpaslík, který nemluvil, a klíčník Kulihrach, který mluvil a to zejména z roztržitosti. Musím zejména vychválit Kicsiho, neboť počátku vyprávění se ujal vskutku pohádkově a tím výtečně nastavil dětsky hravou atmosféru do které se potom i nově zasvěcené hráčce podařilo lehce ponořit a užívat si hru.
Ano, se Střepy je možno i vyprávět pohádky pro děti. Konflikty můžete omezit, nejprve unavit děti na vyprávění a pak jim to dopovídat a budou tvrdě spát.
Jen pozor na sny, naše hra by vedla ke snům, kde se v obrovské šnečí ulitě houpete po vlnách velkého rybníku, zatímco vám uklizeč a strážce šnečího expresu říká, že je třeba kontaktovat místního vodníka, neboť on ví o zahradníkovi a jeho problému s tím, že se proměňuje v draka. Mohli byste truchlit spolu s trpaslíkem, který vám pohledem, který vše řekne, dí, že ho mrzí jak musel nechat svého přítele - mluvící hrábě (které se celou dobu snažili přesvědčit Kulihracha aby si na ně šlápl) - v zahrádce neboť ve Šnečím expresu již nebylo místo. Kulihrach by Vám zase mohl zprostředkovat a vnuknout do sna své vzpomínky na papouška, který toho mnoho ví, neboť je zkušený a dokonce byl v Cizinecké legii, kde přišel o oko a získal návyk vše prozpěvovat...
Prostě byste měli divné sny.
Komentáře
Okomentovat