Přeskočit na hlavní obsah

Hlášky ze hry

Hlášky ze hry, alespoň tak, jak jsem je byla schopná dešifrovat ze svých poznámek :-)

Téma hry - Steampunk.
Lokace - Čína devatenáctého století.
Systém - Střepy snů.
Poznámka - Hráči jsou dva sinologové, jeden historik, a dva steampunkoví nadšenci.

Debata před začátkem hry.

"Takže říkáš, že obchodníci s opiem nejsou ve vnitrozemí vídáni moc rádi?"
"Ti ne, ale třeba takoví misionáři jsou prý celkem častí."
"Tak pozor, oni ti misionáři taky nejsou moc legální... Jen tak nějak legálnější než dealeři."
"Tak bychom třeba mohli hrát bývalé obchodníky s opiem, potloukající se po kraji v převlečení za misionáře?"

"Co bys chtěl ve hře mít? Scény, postavy, okamžiky, vyber si cokoli... kromě historické akurátnosti."

"Víte, jak by vypadal čínský steampunk? Dřevěná bedna a v ní 150 Číňanů..."
"Čínský teampunk - vracíme páru tam, kam patří!"

Tvorba postav.

"Britský dobrodruh a zoolog by třeba mohl lovit vzácnou babočku královskou... anebo ne, jsme v Číně, bude to babočka císařská."

"Tak jsem si dal roli 'Průvodce'... ale zároveň mám Šrám 'Vykořeněn z tradičního prostředí'."

"A má na hlavě nějakou... jak se to... pohlavní věc! Teda, pokrývku hlavy."

Hra samotná - Postavy byly nakonec anglický gentleman-špion v převlečení za motýláře, příslušnice britského námořnictva, kterou její pluk tak trochu zapomněl v Číně, čínský průvodce vychovávaný v křesťanské víře (a s křesťanským jménem Theodor), vysoký čínský úředník (záporák) a bývalý obchodník s opiem (irský ateista).

Britský motýlář: "Musíme vyrazit co nejdřív! Pářící období baboček již brzy skončí!"
Čínský průvodce (pro sebe): "A tohleto ovládlo svět..."

Problém s předem vymyšlenými cizími postavami, které by hráči chtěli mít ve hře:
Průvodce: "Jdu za... za kým bych tak mohl jít..."
GM: "Máš tři možnosti - je tu Vstřícný nosič, Vojenský vysloužilec na parním vozíku, nebo Rozlícený dav."
Vojačka: "To poslední prosím radši ne."

Je nutno tajně a tiše opustit město.
Průvodce: "Měl bych jednu džunku..."
Motýlář: "To je nějaká přítelkyně?"
Průvodce: "Ne, pane, to je loď. (po chvíli) Pevná! Dobrá! Čínská! Kvalita...!"

Na džunce je několik čínských rybářů.
Vojačka: "Ale když je jich tu víc, jak poznáme toho našeho?"
Ir: "To je jednoduché - náš průvodce Theofil nosí červené hedvábné šaty."
Průvodce: "Jmenuji se Theodor."
Ir: "Hluboce se omlouvám, příteli. Bohužel neumím příliš dobře čínsky."

Po velice špatném hodu není ochranný element družinky schopen vystřelit na blížící se loďku plnou pirátů.
Vojačka: "Prach je zvlhlej, ale nezoufejte, ještě máte mou šavli! Až se teda přiblíží na dosah!"
Ir: "Vaše šavle není vrhací?"
Vojačka: "No dovolte? Přece nemůžete chtít, abych kamkoli vrhala svou královskou, armádní -"
Ir: "Byli bychom nejradši, kdybyste nikam nevrhala žádnou šavli, slečno Gillian."

Piráti se stále blíží. Vymýšlení únikových manévrů.
Ir: "Už to mám! Já, jako podnikavý, iniciativní kapitalista řeknu tomu rybáři, ať... Aha, ale on tu asi nemá motor."

Komentáře

  1. Skvele! Jen prosim opatrete hlasky tagem, u hlasek staci asi "hlasky" a nejaka tematicka ke hre "Cina" v tomto pripade. Mam megalomanske plany na pocet prispevku a tak by v tom slo pekne vyhledavat :)

    OdpovědětVymazat
  2. OK, příště bude :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lesní strážci

Družina (bez Derelicta, který se k nim přidá později neb si nechává dělat novou ruku) se tedy vydala do lesa. A vskutku se jim mapa hodí. Cesty se klikatí a kroutí a pokaždé jak se jim zachce. Občas narazí družina také na méně šťastlivé, kteří v lese zůstali. Zatímco prochází trouchnivým podrostem, překračují různé houby, kosti, klasky a klády, tak v jeden moment šlápnou na klacek, který se po přelomení ukáže být zvláštním. Zvedne se totiž bytost, která bublavě protestuje proti prošlápnutí své nohy. Družina se však zachová velmi klidně. Neboť komunikaci bublavou řeší nikdo neumí, rozhodne se Ruprecht vyslat telepatický signál do okolí, že družina nechce nikomu ublížit a jen chce lesem projít. Bublavec, za stále naštvaného bublání, tedy odchází, tedy spíš odkulhá, do lesa. Když se vydají dál, potkají však na malé mýtince (samo o sobě nezvyklá událost v tomto lese) čarodějnici. Ta uvítá, že družina nebojovala a nechce lesu ublížit. A řekne, že jim ráda pomůže skrz les. Avšak jsou v lese

Jesličky a doly

Co se to stalo? Velká otázka, která se honila hlavou všem přítomným. Bohužel kromě boha, jsou jediný cizí a podezřelý element cizáci, co do města nedávno přišli a navác se teď objevují na chrámu jeslí Saurianů. Naštěstí si však už našli kamaráda a kněz se za hrdiny přimluví. Ač jim generál moc nevěří, nadšeně se vydal do války, kde věří, že se žene víc jantaritu pro ochranu sauriánských jeslí. Hrdinové se vydali naopak, do dolů, kam ukazoval jantaritový teleskop. A hle, dalekohled nelhal. V dole, co měl být dávno opuštěný bylo čilo. Hrdinové byli brzi konfrontováni dvojicí bojovných bytostí, které s velkou námahou porazili. Když se však vydali hlouběji do dolů za malými broukovitými tvory, co se zdálo, že nosí někam jantarit, tak je náhle přepadl spánek. Probudili se ve velké hale, ve které je uvítali dvě nemluvné temné bytosti. Spolu nějak komunikovali, ale s hrdiny ne. Čeho si však brzy hrdinové všimli je, že v blízkosti bytostí přicházeli o veškeré emoce. Možná právě proto, že z nic

Saurian, Taurian, všichni do arény!

  Jak prefekt slíbil, tak učinil a Taranis skončil v aréně. Oproti očekávání zbytek družiny si vskutku užil svůj čas u lazebníka. Odpočatí se připojili k prefektovi na ochozech velké ještírčí aréně. Zatím odzbrojený Taranis čekal v chodbě ústící do bojiště, obklopen rostodivnými protivníky. Brzy byli vyhnáni strážemi do samotné arény. Orátor jen provolal formality a nechal prefekta zahájit boj. A už se do sebe zkušení gladiátoři pustili. Taranise si vyhlédli dva malí skřeti a šli po něm bez milosti. Avšak Taranis si je zvládl odizolovat, připravit jednoho o zbraň a brutálně ho ubít, druhému se zase nedařilo Taranisovi dát zásadní ránu a tedy se jen unavoval, než se Taranisova pozornost zaměřila na něj. Zbytek družiny zatím zjišťoval, jak by Taranisovi mohli pomoci. Pravdoslav si všiml, že hlavní nebezpečím pro Taranise by mohl být velký minotaur, který pobíjel ostatní protivníky jako by sekal trávu. Začal tedy nenápadně připravovat znamení, které by se mohlo hodit pro boj s tímto bijce