Přeskočit na hlavní obsah

Pirates vs. Zombie ninjas from SPACE! ep1 (11/11)

(...)

Hrdinove se vypravuji na sve lodi najit nekoho, kdo jim pomuze k Nebeskemu palaci. Z nebes kape.
"Mala prehanka me nerozhaze," di kapitan Had Plissken. Kdyz vedle nej dopadne prvni oko, pak ruka a zacinaji dopadat i vetsi kusy nemrtvych, doda: "tadle mozna."
Zaaretuje kormidlo, vytahne svou velkou bouchacku a kazdou zombii slozi jednou ranou. Otoci se se slovy, "Tak to uklidte," na zbytek posadky. Vsak zombie se nenechaji tak lehko. Rany je srazily na zem, ale ted se opet zvedaji a jdou po Hadovi. "Hmm, tak to asi musim uklidit sam," rekne s kamennym oblicejem drsnaka a posle zombie opet k zemi. Ty si vsak nedaji rict.
"Co to sakra..." rekne kapitan s naznakem hnevu tech, ktere veci nerozhodi, vsak nastvou.
Pristupuje tu do boje kovboj Klaus s blahosklonnym vyrazem a se slovy: "Musis je brat do hlavy" mozkovny nemrtvych provetrava svymi colty, otevira svymi lokty nebo masiruje dupanci.
"Ale bacha, kazdej ma neco jineho, treba upiry musis brat do srdce a nejlepe necim hodne horkym."
"Jo, to se tu najde," odveti Plissken vytahujici ze skrinky plamenomet.
Tamiko se mezitim zhostila uklidu na palube a oklepani jeste z rantlu visicich nemrtvych.

Nemaji vsak dobrodruzi chvilky klidu. Rozezvucni se majacek na lodi - Damy v ohrozeni. Had vytahne piratsky dalekohled a hned vidi sve obeti, ehm, damy v ohrozeni - "Vypadaji zamozne," je jediny jeho koment. Hned navede lod k brontosaurovi, na jehoz zadech jsou damy v kosi na cestovani ohrozovany nemrtvymi, co splhaji po nebohem brontosaurovi nahoru. Zaroven se kolem prohani par velociraptoru s Imperialnimi vojaky na jejich zadech ci obcas jiz se zombie jezdcem a celou zkazu sleduje jeden upir. Ten, jakmile uvidi blizici se lod piratu vzletne na jeji palubu. Plissken ume a drsne navedl lod nizko, tedy se Klaus prehoupne pres zabradli a dopadne na jednoho velociraptora. Pravda, osazeneho velmi nekooperativnim Imperialnim vojakem. Upir se nelibil Hadovi a tak po nem poradne strelil ze sveho plamenometu. Plisskena vubec nerozhodilo, ze si zapalil polovinu lode, vsak upira to zaskocilo a dalo Tamiko prilezitost nan skocit a stahovat ho k zemi. Jak vime, neni to vsak jen devce na japonske pomery neposkvrnene a zableskly ji kratce oci hnevem Sinigami a propalily upirovi hrud. Devce tedy do vravy pozemniho boje najednou zuchlo i s mrtvym upirem a kolem se prohaneli dinosauri i zombie. Mihl se vsak i kovboj, ktery mezitim presvedcil vojacka poradnou kravatou, ze je radno prenechat ore jinemu. Klaus na Tamiko zvolal a vyhoupl si ji za sebe na velociraptora: "Davej trochu pozor devce!" a hnal se sundavat zombie ranami ze sve sestiranky.
Plissken jen poznamenal, ze "nekdo to rad horky" a navedl lod na drsnou drahu sesmazic vetsinu zombie jeji ohnivou polovinou.
Odpor je zlomen. Had zchladi lod a s kovbojem jdou doprovodit damy do jejich sidla. Tam se od nich dovedi, kde by slo najit bakalare Gleba, ktery by mohl o udalostech vedet vic. Sidli v Metropoli. Tamiko mezitim uklizi na lodi nove nadelany curbes.
"Nachystejte uzenace, na snidani jsem zpatky," je vse, co uchvacene damy od kapitana slysi, kdyz lod odleta. Romance neni nic pro drsnaky.

Zarici mesto, zlatave plne kras. Jak kontrastuje tato pohlednice oproti pohledu na skutecnou Metropolis zahalenou v mraku koure s vezemi, kominy a vsemoznymi tovarnami. Lod pristane na parkovisti letadlovych lodi na jedne lodi pro letajici lode a borci si to miri do - Akademie Imperialnich ved - za magistrem Glebem. Je treba prekonat byrokratickou ochranu.
"Jdu za doktorem Glebem a berte to klidne jako konflikt " sykne Had na recepcni.
"Prosim?"
"Hledam takovyho silenyho vedce," haze na ni Had ocko.
"Ach ano," a da mu instrukce jak profesora najit, i sve telefonni cislo.
Strazny se vsak ukaze jako uplne jina sorta.
"Prilozte oci na ctecku sitnice, aby se otevreli bezpecnostni dvere," rekne s kamennou tvari zaryteho byrokrata do oka Hadovi. Toho vsak nic nerozhodi a tak vytahne sve druhe oko, ktere ztratil v treti vietnamske valce, nalozene v lihu. Ctecka ho vsak nechce prijmout.
"Bohuzel Vas nemohu pustit dal pane," di strojove straznik.
"Ten stroj neprecte to oko protoze je rozbity"
"Vzdyt je v poradku"
Vystrel z Hadovi bouchacky straze prekvapi, "rikam, je rozbitej."
Spousti se ale poplach a strazny stahne ze sveho ramene pusku, ktera, pro byrokrata neuveritelne zahadnym zpusobem, se plynule dostane do zrucnych rukou Hada Plisskena. Ten naznaci predpisozroutovi, ze by mel utlumit poplach, protesty i paniku a proste otevrit ty dvere. Pak ho prasti pazbou zbrane a posle snit o paragrafech.

Zachranci sveta se hrnou o zavod s casem uhlednymi a sterilnimi chodbami Akademie, kdyz dorazi k pracovne kandidata imperilanich ved Gleba. Vtrhnou do ni, do mistnosti plne banek, destilacnich pristroju, trubek, par, diod, vybojek, tesla generatoru, kleci s pokusnymi potkany, obrazovek, tabuli popsanych matematickymi ci tajuplnymi formulkami, jednim obrovskym generatorem, jednou zombie mravenci farmou a jednim malym silenym docentem Glebem.
"Kdo jste?" vzkrikne vyruseny vedator.
Na uvitanou vyrkne Had:"Pane profesore Glebe, padaj z nebe zombici."
"Zooooombiiieees!" vykrikne profesor a zene se k tabuli popsane matematickymi vypocty. "Vsak to melo nastat az za 20 let! Je prilis brzo!"
Tamiko pohledne letmo na tabuli a se vsi uctou skromne poznamena, ze pet krat devet neni tricet.
Gleb se zhrozi, zacne dive pocitat, prepisovat jednotlive casti rovnice az se dobere k hruznemu vysledku: TED.
Se zdesenim v ocich se obraci prve na tri zvestovatele konce sveta a pote na monitory svych satelitu.

Na monitorech je videt planetu Zemi z obezne drahy.Za hudebniho doprovodu pak priletavaji, netecne, nezucastnene, vsak mirnou setrvacnou silou hnane hordy zombii z vesmirnu. Ktere Zem stahuje na svuj povrch. Rotujici a poletujici zombie proletavaji kol satelitu v chumlech jednotlive ci ve skupinach a padaji na zem. Dopadaji presne v rytmice valciku, ta tam ta tam a vrhaji se na zvedave ci v hruze pobihajici lidi kolem sebe. Nekteri dopadaji po castech, jini po vetsich castech a par i v celku, vsak ve vykonnosti jim to nebrani a rozsevaji hruzu a bes na zemi. Tu vsak jeden, zvlaste povedene soupnuty zombie naleti do satelitu a vse, co je videt je jen zrneni...

Tamiko se hned stane manifestaci Sinigami.
"Ja jsem Sinigami, rekni nam, kde najdeme pecet Nebeskeho palace!"
Gleb rychle bere do rukou tu jednu nejakou knihu a najde v ni, ze by s timto celym mohla mit neco spolecneho Eyjafjallajokull, jejiz aktivita ten kulminuje. "Ale predvoj jiz tu je! Mate jen 48 hodin zabranit nasi uplne zkaze!"
A vsechny monitory v mistnosti ukazuji odpocet.
47:59:59 47:59:58 47:59:57 47:59:56 47:59:55 47:59:54 47:59:53 47:59:52 47:59:51 ...
Had si jen nastavi sve drsne hodinky, at vi, kolik casu ma a razi se varovat svet, nejlepe pomoci Imperialni televize.

Gleba nechaji napospas jeho panice a bezi vsichni tri do ulic mesta. Tam je zkaza a padaji zombie z nebes. Had natahne ruku a srazi jezdce na chopperovi. Nasedne a ostatni nasleduji.
"Ci je ta motorka," pta se na japonske pomery neposkvrnene devce.
"To je chopper,devce," odpovida na vsechny pomery drsny ridic.
"Ci je to chopper?" nenecha se devce odbyt.
"Zeda"
"Kdo je Zed?" pta se Tamiko a Had zacouva motorkou pres exmajitele.
"Zed's dead, devce, Zed's dead," a na plny plyn projizdi ulicemi, pres auta, pres nemrtve, skrz nemrtve, skoky z aut nad nemrtvymi smerem k televizi.
Z nebe vsak spadne poradny balik. Velka, hnusna, obrovska zombie-mutant primo doprostred cesty. Hada to nerozhodi, drsnym smykem zastavi motorku a uz ma v ruce svou bouchacku a posila na hnusaka granat. Vybuch vsak hodi timhle prerostlym blokem a Plissken jen protoci kola a prosvisti skvirou mezi mutakem a domy. Kovboj, co sedi na zadni casti motorky jak na divokem byku, se jen otoci a posle na vesmirnou zrudu trochu vesmirne plasmy ze sveho vesmirneho superkveru. Ta se jen rozpadne jak prevarene kure.

Dorazi pred televizni budovu a zenou se s pokrikem "kdo je posledni vevnitr je zombie" do nitra budovy. Tam vidi dalsiho byrokrata s patrnymi znamkami ochoty klast odpor (projevuji se pisklavymi vykriky "identifikujte se","co tu chcete","dal nemuzete bez retinalniho skenu"). Had se vsak na nej nemilosrdne vrhne a primo do obliceje mu s kamennym vyrazem vrazi:
"Je tu velke nebezpeci!"
Strazny se s vystrasenym vyrazem podiva na Hada: "Terrorista!"
"To je on,"klidne odveti Had a ukaze na zubiciho se kovboje, na ktereho vystraseny strazny hned civi pln bazne: "je tu ale vetsi."
To zase strazneho primeje zirat na Hada se strachem.
"Na zem utoci nemrtvi!"

"Zoooombiiiieeees!" krici Gleb se zoufalym vyrazem a pote setrepava ze sebe marne a v zoufalem boji o zivot mravence ze sve kolonie.

Had to vsak dal nemuze dal vydrzet a tak chce odstrcit strazneho. Ten se vzmatori a haleka do mikrofonu:
"Pomooooc, derou se sem naky lidi a za nimi dalsi velky dav. Rychle posily!"
Had tedy voli jinou vyjednavaci techniku, capne vojaka za limec:
"Chces aby tahle holka zemrela!" a rozmachne se svou pistoli smerem na Tamiko, ktera se tvari velmi zranitelne. Coz take je nebot ji v ten moment capnou zezadu tise se priplizivsi zombie a stejne tak ruku Hada, ktereho to trochu rozhodi (samozrejme jen co se rovnovahy telesne tyce). Vojak je zaplaven panikou a zoufalstvim, tak jako nasi hrdinove tim davem zombii. Tamiko vsak par umnymi obraty sveho fotaku pomlati blizko stojici nemrtvaky, capne vsechny tri muzske a prozene se kontrolnim stanovistem jako uragan.

Strazny ve vysilacim sale vsechny ubezpeci, ze tito lide di pravdu a dole je chaos a silenstvi a je treba vsehcny varovat. Tu Tamiko posadi pred kamery a zatimco kovboj a pirat ukazuji na do mistnosti proudicich zombiich jak spravne se maji nemrtvi umrtvovat, Tamiko upozornuje svet o vzniklem nebezpeci a potrebe obrany neodolatelnym a dokonalym stylem severokorejskych zpravodajcu.

Konec prvniho dilu.

Poradi se sehnat mec z Nebeskeho palace? Zbohatne Plissken? Ziskaji nejakou zbran proti Presidentu Evil - alias generalu Grievousovi, co vede celou tu invazi? Zastavi invazi nemrtvych? Pridaji se k nim dalsi hrdinove ci potkaji jeste nebezpecnejsi protivniky?

Sledujte dal Pirates vs. Zombie ninjas from SPACE!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lesní strážci

Družina (bez Derelicta, který se k nim přidá později neb si nechává dělat novou ruku) se tedy vydala do lesa. A vskutku se jim mapa hodí. Cesty se klikatí a kroutí a pokaždé jak se jim zachce. Občas narazí družina také na méně šťastlivé, kteří v lese zůstali. Zatímco prochází trouchnivým podrostem, překračují různé houby, kosti, klasky a klády, tak v jeden moment šlápnou na klacek, který se po přelomení ukáže být zvláštním. Zvedne se totiž bytost, která bublavě protestuje proti prošlápnutí své nohy. Družina se však zachová velmi klidně. Neboť komunikaci bublavou řeší nikdo neumí, rozhodne se Ruprecht vyslat telepatický signál do okolí, že družina nechce nikomu ublížit a jen chce lesem projít. Bublavec, za stále naštvaného bublání, tedy odchází, tedy spíš odkulhá, do lesa. Když se vydají dál, potkají však na malé mýtince (samo o sobě nezvyklá událost v tomto lese) čarodějnici. Ta uvítá, že družina nebojovala a nechce lesu ublížit. A řekne, že jim ráda pomůže skrz les. Avšak jsou v lese

Jesličky a doly

Co se to stalo? Velká otázka, která se honila hlavou všem přítomným. Bohužel kromě boha, jsou jediný cizí a podezřelý element cizáci, co do města nedávno přišli a navác se teď objevují na chrámu jeslí Saurianů. Naštěstí si však už našli kamaráda a kněz se za hrdiny přimluví. Ač jim generál moc nevěří, nadšeně se vydal do války, kde věří, že se žene víc jantaritu pro ochranu sauriánských jeslí. Hrdinové se vydali naopak, do dolů, kam ukazoval jantaritový teleskop. A hle, dalekohled nelhal. V dole, co měl být dávno opuštěný bylo čilo. Hrdinové byli brzi konfrontováni dvojicí bojovných bytostí, které s velkou námahou porazili. Když se však vydali hlouběji do dolů za malými broukovitými tvory, co se zdálo, že nosí někam jantarit, tak je náhle přepadl spánek. Probudili se ve velké hale, ve které je uvítali dvě nemluvné temné bytosti. Spolu nějak komunikovali, ale s hrdiny ne. Čeho si však brzy hrdinové všimli je, že v blízkosti bytostí přicházeli o veškeré emoce. Možná právě proto, že z nic

Saurian, Taurian, všichni do arény!

  Jak prefekt slíbil, tak učinil a Taranis skončil v aréně. Oproti očekávání zbytek družiny si vskutku užil svůj čas u lazebníka. Odpočatí se připojili k prefektovi na ochozech velké ještírčí aréně. Zatím odzbrojený Taranis čekal v chodbě ústící do bojiště, obklopen rostodivnými protivníky. Brzy byli vyhnáni strážemi do samotné arény. Orátor jen provolal formality a nechal prefekta zahájit boj. A už se do sebe zkušení gladiátoři pustili. Taranise si vyhlédli dva malí skřeti a šli po něm bez milosti. Avšak Taranis si je zvládl odizolovat, připravit jednoho o zbraň a brutálně ho ubít, druhému se zase nedařilo Taranisovi dát zásadní ránu a tedy se jen unavoval, než se Taranisova pozornost zaměřila na něj. Zbytek družiny zatím zjišťoval, jak by Taranisovi mohli pomoci. Pravdoslav si všiml, že hlavní nebezpečím pro Taranise by mohl být velký minotaur, který pobíjel ostatní protivníky jako by sekal trávu. Začal tedy nenápadně připravovat znamení, které by se mohlo hodit pro boj s tímto bijce