Rezie: kolektiv
---
Upoutavka
V dobe velkych zmen...
___Pohled na stavbu zeleznice pod prazicim sluncem s modrajicimi kopci na obzoru.
V dobe novych rozhodnuti...
___Dve ruce si potrasaji.
Na prahu neklidneho casu...
___Bitva na lodich na rece.
A valek...
___Oblehana vesnice Hakka
Osud cele zeme je spojen s jednim muzem...
___Zaber na siluetu postavy nasazujici si na hlavu capku s trapci.
-----------------------------------
V malem opiovem doupeti se setkava pan Leicaster s mistnim obchodnikem O'Ferrinem a dohodnou se na tom, ze mu pan O'Ferrin poskytne pomoc pri ceste do vnitrozemi za lovem motylu. Jejich hovor vsak preslechla i vojacka Waits a nabidla sve sluzby jako ochranka. U Vychodoindicke spolecnosti se setkaji s Theodorem (ci Theogilem podle nekterych) a ten prislibi nosice a byt pruvodcem na cestu. Nejprve kontaktuje nosice, ktery se hned vyptava nasich Anglicanu na to, kolik jich jde, kam, proc atp. Kdyz se to vse tedy dovedel, tak informoval Lu Ming-liho, urednika Cinskeho cisarstvi. Theodor se mezitim setkal se svym znamym, ktery jim vypravel o Tchai-pchinzich.
Vecer se skupina vydala po rece. Kdyz projizdela kontrolou u hranic mesta, strazni je pustili neb byli pod vlivem opia (ci prikazu Lu Ming-lia). Po nekolika dnech poklidne plavby po rece se vsak k dzunce pridala nejdriv jedna a pote i druha barka a zahy bylo videt, ze uprostred reky ceka lod s piraty. Prve se Waitsova pokusila piraty na nejblizsi lodce sestrelit, vsak minula. Pote si Theodor uvedomil, ze vlastne Cinane neumi vetsinou plavat a tak pomoci tyci shodil s nosici dva piraty. Zepredu vsak dostala lod zasah delem. Zatimco Leicastre se zacal starat o svou bagaz, tak se Li-ting Juen s nosici nalodil do teto barky. Tou se druzina snazila prirazit ke brehu, vsak prekvapil je krokodyl. Nastesti mu stacilo predhodit rybare z dzunky. Pak se druzina pod zkusenym vedenim Theodora dostala k jedne vsi.
> Theodoruv znamy je na skripci u Cisarske spravedlnosti.
Zde byli vesnicanem upozorneni na to, ze je zde take jeden evropan. Zatimco se O'Ferrin, Theodor a vojacka zabyvali timto belochem - misionarem na parou pohanenem koleckovem kreslu, tak Leicaster si prohledl dzunky v pristave. Privolal Theodora a usmlouvali jednu, aby slo dal pokracovat. Leicaster, sprazic veterana jako polovicniho muze, pote vyzval ostatni k ceste dale a jelo se po rece az k vodopadu. U toho se musela skupina vydat kolem. Trmacela se do kopce a za nim se vydali k jedne vsi.
> Lu Ming-li se probira satnikem Leicastra, ktery ziskal od piratu.
Kdyz tu vsak nahledli, tak ta byla znicena. Theodora to znicilo az zvolal v dramatickem obkrouzeni kamery "PROC!". Jedineho zivacka, ktery prchal, se Waitsova, neuspesne, pokusila zastrelit. Utekl. Theodor vsak nasel jednoho starce, ktery mu rekl smer odkud bandite prisli, vsak nenechal se konvertovat a radeji zemrel.
Ve chvili, kdy se vracela druzina, kolem vodopadu, po ceste na kterou si Theodor vzpomnel, nasli prezivsiho ze vsi, jak se reka pokousela dodelat to, co Waitsova nacla. Theodor ho vytahl a ku sve radosti se dovedel, ze je jednim z Tchai-pchingu. Chtel se oddelit od skupiny a vydat se se svym bratrem ve vire. Leicaster vsak nesouhlasil (a nesouhlasil ani s fatalnim resenim situace navrzenym Waitsovou) a presvedcil Theodora, aby se vydali do vsi.
Po ceste se Theodor pokousel, velmi neuspesne neb doslo i na nastavovani druhe tvare, presvedcit nosice o tom, ze jejich kult predku je blabol. Ti, verni vsak Cisari, se nenechali obalamutit.
Konecne dorazili do Hakkske vsi. Tam Theodora a druzinu jejich novy znamy usadil v jedne mistnosti. Pokojne debatovali nad moznostmi rozvoje regionu ci nad nabozenstvim Tchai-pching, kdyz je host vyzval k tomu, ze jiz pro ne ma pruvodce. Kdyz vsak skupina vysla pred mistnost, cekal je rozliceny dav. "Co to ma znamenat!" Zvolal O'Ferrin, na agresivni reakci davu nastalo nevidane zbratreni Iru a Britu, kdy si Leicaster a O'Ferrin podali ruce se slovy vzajemneho uznani a tasic sve zbrane se i s Waitsovou a Cisari loajalnimi nosici vrhli do boje. Nevyrovnany a smrtelny boj prerusil a nakonec prehlusil jen prichod Cisarske jednotky. Ta napadla Hakkskou osadu a zacla ji oblehat.
> Vidime Lu Ming-lia, jak useda k nam zady ke stolku. Jeho silueta videna proti svicim na stole si nasazuje generalskou capku. A kamera proleta skrz plamen svice a vystupuje z plamenu, ktere stravuji zbytky Hakkske vsi od niz v dali odchazi Cisarske vojsko...
-----------------------------------
Následující krátký text byl původně sepsán předními spisovateli Britského námořnictva jen pro to, aby byla uctěna památka zapomenuté vojínky Waitsové...jejiž hráčka již závěr hry nestihla.
---
(...)
Teologicko-patriotická disputace byla po vypršení argumentů zakončena fackou. Pravda, Theodorik nastavil druhou tvář, ovšem hlubší symbolika tohoto aktu se na čínském úředníkovi jaksi neobtiskla. Po mistrně vedené debatě nakonec oba dva nosiči zůstali věrni svému poslání - totiž drobit po cestě jako Jeníček s Mařenkou, aby je císařská vojska mohla vystopovat.
Nicméně Theodorik jejich záměr neprohlédl, a tak Brity přeci jen zavedl do horského sídla hakkského Taipingu, aby se své evropské zátěže navždy zbavil a mohl se plně oddat Velkému smíru. Kochání se hřebeny tedy bylo nepatrně narušeno, když trojici i s jejich doprovodem pod záminkou, že je již jejich nový průvodce připraven, vylákal na náves. Tam je obstoupil Rozlícený dav a svými nástroji ubil. Včetně rudokabátnice.
Závěrečná scéna to však byla vpravdě epická. Když expedice seznala, kteraký ji čeká osud, Leicaster a O'Ferrin si gentlemansky potřásli pravicemi. Postavili se k sobě zády, jeden tasil kord a druhý sejmul s temene bambitku... V tu chvíli Waitsová vystřelila a, jak měla ve zvyku, žádného ze sta Taipinďů netrefila. Nicméně když pušku s klením odhodila, šavlí se oháněla nadmíru zručně. Což záchraně jejich životů nikterak nepomohlo.
Jakmile výprava umírala na hliněné půdě, v pozadí zazněly trubky přicházející císařské čínské armády. Ta za obecného chaosu vesnici počala obléhat a pálit. Mezitím kdesi daleko v kantonovém paláci jeden úředník stál spokojeně čelem k ohni svíce. Číňanova silieta usedla a se vší pompou si nasadila noblesní čapku na hlavu. Pozvolně se stáčející pohled odhalil její tvář, hledící do plamene. V něm se zazrcadlila rozkotaná horská vesnice regionu Kai-něco, z níž stoupal poslední obláček černéhu kouře. Dýmajícího stejně jako celé zadušené taipingské povstání.
---
Tento příběh je věnován všem bezejmenným dobrodruhům, vojákům Impéria, obchodníkům, pašerákům, rybářům, pirátům, banditům i milicionářům. Křesťanům i jinověrcům. Evropanům i Asiatům. Všem, kteří nalezli svůj Věčný smír v bouřlivé době opiových válek, ale též obětem taipingských rebelií a pozdějších nepokojů. Včetně boxerů a buldočků.
---
Upoutavka
V dobe velkych zmen...
___Pohled na stavbu zeleznice pod prazicim sluncem s modrajicimi kopci na obzoru.
V dobe novych rozhodnuti...
___Dve ruce si potrasaji.
Na prahu neklidneho casu...
___Bitva na lodich na rece.
A valek...
___Oblehana vesnice Hakka
Osud cele zeme je spojen s jednim muzem...
___Zaber na siluetu postavy nasazujici si na hlavu capku s trapci.
-----------------------------------
V malem opiovem doupeti se setkava pan Leicaster s mistnim obchodnikem O'Ferrinem a dohodnou se na tom, ze mu pan O'Ferrin poskytne pomoc pri ceste do vnitrozemi za lovem motylu. Jejich hovor vsak preslechla i vojacka Waits a nabidla sve sluzby jako ochranka. U Vychodoindicke spolecnosti se setkaji s Theodorem (ci Theogilem podle nekterych) a ten prislibi nosice a byt pruvodcem na cestu. Nejprve kontaktuje nosice, ktery se hned vyptava nasich Anglicanu na to, kolik jich jde, kam, proc atp. Kdyz se to vse tedy dovedel, tak informoval Lu Ming-liho, urednika Cinskeho cisarstvi. Theodor se mezitim setkal se svym znamym, ktery jim vypravel o Tchai-pchinzich.
Vecer se skupina vydala po rece. Kdyz projizdela kontrolou u hranic mesta, strazni je pustili neb byli pod vlivem opia (ci prikazu Lu Ming-lia). Po nekolika dnech poklidne plavby po rece se vsak k dzunce pridala nejdriv jedna a pote i druha barka a zahy bylo videt, ze uprostred reky ceka lod s piraty. Prve se Waitsova pokusila piraty na nejblizsi lodce sestrelit, vsak minula. Pote si Theodor uvedomil, ze vlastne Cinane neumi vetsinou plavat a tak pomoci tyci shodil s nosici dva piraty. Zepredu vsak dostala lod zasah delem. Zatimco Leicastre se zacal starat o svou bagaz, tak se Li-ting Juen s nosici nalodil do teto barky. Tou se druzina snazila prirazit ke brehu, vsak prekvapil je krokodyl. Nastesti mu stacilo predhodit rybare z dzunky. Pak se druzina pod zkusenym vedenim Theodora dostala k jedne vsi.
> Theodoruv znamy je na skripci u Cisarske spravedlnosti.
Zde byli vesnicanem upozorneni na to, ze je zde take jeden evropan. Zatimco se O'Ferrin, Theodor a vojacka zabyvali timto belochem - misionarem na parou pohanenem koleckovem kreslu, tak Leicaster si prohledl dzunky v pristave. Privolal Theodora a usmlouvali jednu, aby slo dal pokracovat. Leicaster, sprazic veterana jako polovicniho muze, pote vyzval ostatni k ceste dale a jelo se po rece az k vodopadu. U toho se musela skupina vydat kolem. Trmacela se do kopce a za nim se vydali k jedne vsi.
> Lu Ming-li se probira satnikem Leicastra, ktery ziskal od piratu.
Kdyz tu vsak nahledli, tak ta byla znicena. Theodora to znicilo az zvolal v dramatickem obkrouzeni kamery "PROC!". Jedineho zivacka, ktery prchal, se Waitsova, neuspesne, pokusila zastrelit. Utekl. Theodor vsak nasel jednoho starce, ktery mu rekl smer odkud bandite prisli, vsak nenechal se konvertovat a radeji zemrel.
Ve chvili, kdy se vracela druzina, kolem vodopadu, po ceste na kterou si Theodor vzpomnel, nasli prezivsiho ze vsi, jak se reka pokousela dodelat to, co Waitsova nacla. Theodor ho vytahl a ku sve radosti se dovedel, ze je jednim z Tchai-pchingu. Chtel se oddelit od skupiny a vydat se se svym bratrem ve vire. Leicaster vsak nesouhlasil (a nesouhlasil ani s fatalnim resenim situace navrzenym Waitsovou) a presvedcil Theodora, aby se vydali do vsi.
Po ceste se Theodor pokousel, velmi neuspesne neb doslo i na nastavovani druhe tvare, presvedcit nosice o tom, ze jejich kult predku je blabol. Ti, verni vsak Cisari, se nenechali obalamutit.
Konecne dorazili do Hakkske vsi. Tam Theodora a druzinu jejich novy znamy usadil v jedne mistnosti. Pokojne debatovali nad moznostmi rozvoje regionu ci nad nabozenstvim Tchai-pching, kdyz je host vyzval k tomu, ze jiz pro ne ma pruvodce. Kdyz vsak skupina vysla pred mistnost, cekal je rozliceny dav. "Co to ma znamenat!" Zvolal O'Ferrin, na agresivni reakci davu nastalo nevidane zbratreni Iru a Britu, kdy si Leicaster a O'Ferrin podali ruce se slovy vzajemneho uznani a tasic sve zbrane se i s Waitsovou a Cisari loajalnimi nosici vrhli do boje. Nevyrovnany a smrtelny boj prerusil a nakonec prehlusil jen prichod Cisarske jednotky. Ta napadla Hakkskou osadu a zacla ji oblehat.
> Vidime Lu Ming-lia, jak useda k nam zady ke stolku. Jeho silueta videna proti svicim na stole si nasazuje generalskou capku. A kamera proleta skrz plamen svice a vystupuje z plamenu, ktere stravuji zbytky Hakkske vsi od niz v dali odchazi Cisarske vojsko...
-----------------------------------
Následující krátký text byl původně sepsán předními spisovateli Britského námořnictva jen pro to, aby byla uctěna památka zapomenuté vojínky Waitsové...jejiž hráčka již závěr hry nestihla.
---
(...)
Teologicko-patriotická disputace byla po vypršení argumentů zakončena fackou. Pravda, Theodorik nastavil druhou tvář, ovšem hlubší symbolika tohoto aktu se na čínském úředníkovi jaksi neobtiskla. Po mistrně vedené debatě nakonec oba dva nosiči zůstali věrni svému poslání - totiž drobit po cestě jako Jeníček s Mařenkou, aby je císařská vojska mohla vystopovat.
Nicméně Theodorik jejich záměr neprohlédl, a tak Brity přeci jen zavedl do horského sídla hakkského Taipingu, aby se své evropské zátěže navždy zbavil a mohl se plně oddat Velkému smíru. Kochání se hřebeny tedy bylo nepatrně narušeno, když trojici i s jejich doprovodem pod záminkou, že je již jejich nový průvodce připraven, vylákal na náves. Tam je obstoupil Rozlícený dav a svými nástroji ubil. Včetně rudokabátnice.
Závěrečná scéna to však byla vpravdě epická. Když expedice seznala, kteraký ji čeká osud, Leicaster a O'Ferrin si gentlemansky potřásli pravicemi. Postavili se k sobě zády, jeden tasil kord a druhý sejmul s temene bambitku... V tu chvíli Waitsová vystřelila a, jak měla ve zvyku, žádného ze sta Taipinďů netrefila. Nicméně když pušku s klením odhodila, šavlí se oháněla nadmíru zručně. Což záchraně jejich životů nikterak nepomohlo.
Jakmile výprava umírala na hliněné půdě, v pozadí zazněly trubky přicházející císařské čínské armády. Ta za obecného chaosu vesnici počala obléhat a pálit. Mezitím kdesi daleko v kantonovém paláci jeden úředník stál spokojeně čelem k ohni svíce. Číňanova silieta usedla a se vší pompou si nasadila noblesní čapku na hlavu. Pozvolně se stáčející pohled odhalil její tvář, hledící do plamene. V něm se zazrcadlila rozkotaná horská vesnice regionu Kai-něco, z níž stoupal poslední obláček černéhu kouře. Dýmajícího stejně jako celé zadušené taipingské povstání.
---
Tento příběh je věnován všem bezejmenným dobrodruhům, vojákům Impéria, obchodníkům, pašerákům, rybářům, pirátům, banditům i milicionářům. Křesťanům i jinověrcům. Evropanům i Asiatům. Všem, kteří nalezli svůj Věčný smír v bouřlivé době opiových válek, ale též obětem taipingských rebelií a pozdějších nepokojů. Včetně boxerů a buldočků.
Klidne muzete tento upravovat a Jirika prepisi co nejdriv na Zorz ci jak jses to sem prihlasil :)
OdpovědětVymazat