Rezie: Kolektiv
Zanr: Svetova historie
Tema: Boj kolonialnich mocnosti
Prostredi: New York behem Vietnamske valky
Hudba: Brahms (Maďarské tance), Praetorius, P. Glass (Houslový koncert), Orff(O fortuna) a Wagner (Valkyry)
Postavy:
---"Velka Britanie"---
Koncept: Kolonialni velmoc/oslabovac
Role: Kolonialni velmoc(=>Obchodni imperium), Vyvazovac sil
Hodnoty: Tradice, Moderni technologie, Bohate zdroje
Sramy: "Boj" na spouste front najednou, Parlament, Snahy o osamostatneni
Cile(2x5): Udrzi ostatni velmoci slabe? Rozsiri svuj vliv a udrzi si kolonie?
---"Francie"---
Koncept: Obavany slaboch
Role:Populista(2), Zaskodnik
Hodnoty: Revoluce(2), Cisarstvi
Sramy: Reputace, Obkliceni(2)
Cil: Vrati se k predrevolucnimu respektu na svetovem poli?
---USA---
Koncept: Teen velmoc
Role: Tvrdy hrac, Obchodnik(=> Prumysl)
Hodnoty: Svoboda(2), Inovace
Sramy: Outsider, Federativnost(2)
Cil: Podari se vytvorit Ameriku bez vlivu ostatnich mocnosti?
---"Španělsko"---
Koncept: Krestansky fanatik
Role: Revizionisticky agresor=>nabozensky fanatik=>Indoktrinovana armada
Hodnoty: Slavna historie(2), Bohatstvi
Sramy: Zhrzely imperialista, Nabozensky extremista, Prumyslovy zaostalec
Cil: Podari se anektovat Venezuelu?
Upoutavka (Prakticky vypravena Zorzem):
Po bourlivych revolucnich letech 1848 se svet trochu ustalil a nyni se chysta na nove konflikty.
-- Hra --
1851
I.
Uskutečnilo se tajné jednání mezi vyslancem úřadujícího prezidenta US a guvernérem Kanady. Ta proběhla velmi úspěšně a guvernér byl přesvědčen o tom, že autonomie pro Kanadu je reálnou možností, která by i mohla pro zemi být prospěšná. Guvernér tedy již během tohoto měsíce začíná jednat oficiální cestou o možnostech větší autonomie Kanady. (USA x VB)
II.
V Karibské oblasti se aktivizují, za podpory Španělské koruny, hnutí pro návrat k původní správě. Činí se tak zejména s ohledem na kulturní blízkost, podporu náboženství a také pevnost vlády Španělska. (Š x F)
V.
Francie se snaží uklidnit nepokoje na svých územích v Karibiku pomocí rovnějšího postavení obyvatel, avšak kroky nejspíše prichází příliš pozdě a působí spíš dojmem prostého populismu dle potřeby než upřímné politiky.
Světová výstava v Londýně ukazuje krásy Impéria a také světový stav vědy. Kanadští obchodníci a reprezentanti si však všimnou i stavu a rozvoje samostatných zemí, autonomnější Austrálie a naopak problematičnosti některých regionů pod britskou vládou. Již během výstavy zahajují tedy definitivní jednání o získání autonomie.
VII.
Otevřené povstání a výzvy na odsun francouzů, s vojenskou pomocí Španělska, vede k vypuzení francouzů z regionu.
IX.
Kanada získává autonomii, je stále součástí Impéria, avšak disponuje nyní většími pravomocemi a zapojuje se samostatně do obchodu a politiky amerického kontinentu.
1852
II.
Transvaal žádá od Británie samostatnost. Ta se snaží Transvaal přesvědčit, aby se stal plnohodnotnou součástí Impéria.
III.
Mexiko je velmi nestabilní v těchto letech, vratká demokracie a opoziční síly získávají na moci. Děje se tak také za štědré finanční podpory Španělska. Dochází k rozepřím a hádkám a na dlouhé měsíce je blokována politika země. (Š x prostředí)
Británie navozuje obchodní styky mezi Transvaalem a Kanadou, avšak ani vidina trhů Impéria nepřesvědčí Transvaal přidat se k Impériu a další neúspěšná jednání následují. (GB+Fr x prostředí)
IV.
Francie svolává konferenci do Paříže, která ma za cíl řešit problémy Transvaalu. Brzy dosáhne dohody mezi Británií a Bůry, kteří se tímto stávají plnohodnotnou součástí Impéria.
VI.
Opozice v Mexiku se po zvýšení nátlaku ze strany Španělska obává toho, aby se nestala pouze jeho nástrojem a rozhodne se naopak spolupracovat s vládou za účelem silnějšího Mexika.
1853
I.
Venezuela řeší podivnou hraniční potyčku s Mexickými vojáky. Ustanovuje prve komisi, která má incident prošetřit. Později se, zejména od katolických kněží, začínají ozývat zvěsti o mexicko-venezuelské válce a nutnosti hledat podporu u nějakého spojence, např. Španělska s jeho državami v Karibiku. (Š x prostředí)
II.
Venezuelská komise dochází k názoru, že se nejednalo o faktické mexické jednotky, ale o podvratnou akci třetí strany. Další šetření, nyní již ve spolupráci s mexickou stranou, mají vést k definitivnímu odhalení.
V.
Španělští vyslanci, ve spolupráci s katolickými misionáři, ve Venezuele apelují na kulturní spřízněnost a "Zlaté časy pod španělskou korunou". Tyto snahy jsou provázeny i velkým množstvím dopisů ze Španělska, které apelují na lid či důstojníky a vyslovují jim podporu v boji s agresorem - Mexikem.
VII.
Venezuela uzavíra s Mexikem spojenecký pakt jako reakci na snahy Španělska ovlivňovat jejich politiku.
X.
V důsledku turecko-ruských sporů se zahajuje tzv. Krymská válka. Velmi rychle se do ní zapojuje Británie a také Španělsko na straně Turecka. (Š, VB x prostředí)
1854
III.
Španělé hrdině vedou boje na Krymu, kdy jejich vylodění, vedené přes jeden z nejnebezpečnějších úseků, dobyje překvapené obránce Sevastopole i přes osmdesáti procentní ztráty.
IV.
Na podporu Španělů u Sevastopole jsou vyslány smíšené sbory Impéria, které prokáží nečekanou spolupráci a pocit jednotnosti. Utvrzující svět o tom, že jak nový přírůstek, Bůrové, tak dřívější členové Impéria jsou jednotní v boji a nejen vágně spojeni korunou.
X.
Krymská válka končí mírovými jednáními mezi hlavními stranami a Rusko skládá své zbraně.
1855
III.
Vzniká rozpor mezi Španělskou a Britskou posádkou na Krymu. Španělé pod heslem, že nedopustí druhý Gibraltar. Británie se snaží omezit Španělskou posádku, ta se brání a vznikají mezi stranami boje.(Š x VB)
IV.
Británie blokuje zásobování Španělské posádky, ta však získává zdroje od místních obyvatel.
VI.
Španělé se snaží prolomit obklíčení, avšak modernější technologie Impéria jim způsobí těžké ztráty a musí se stáhnout zpět do svých pozic. Poslední snahou je tedy odlákat pozornost Britů (pravdivými) zvěstmi o uložení velkého pokladu a zlata, které posádka měla z lupu i z domova, na neznámém místě a ochotě se za toto zlato vykoupit. Další potyčky však kolaboraci Británie zamezí.
VII.
Španělé se snaží užít zastrašení a tvrdohlavě svou posádku nechávají předvádět slavné standardy oddílů. Brity to moc neosloví.
XI.
Vyčerpané španělské oddíly ustupují z pozic a ustavují novou posádku na Krymu. Britské síly ji však brzy odhalí a donutí španěle opustit Krym úplně.
1856
V.bzhledem k pověsti a již nastolenému císařství ve Francii. Kromě toho má Francie problém zajistit všechny materiály potřebné pro práce. (Fr x prostředí)
VII.
Francie se pokouší prodat již rozestavěnou Sochu svobody Rusku. I přes naléhání císaře Napoleona tato iniciativa neuspěje a nakonec je socha roztavena a využita pro vojenské účely (tzv. děla svobody).
1857
II.
Spojené státy podporují nová separatistická hnutí v Karibiku a to zejména bližšími obchodními vztahy s tímto regionem a zdůrazňováním svobod.(US x prostředí)
IV.
I přes problematické oficiální vztahy mezi USA a Karibskými státy, či přes náklonnost některých, zejména jižanských států, spatřovat ve stále otrokářském Španělsku lepšího spojence než federální vládu se podaří americké diplomacii uspořádat jednání o osamostatnění Karibiku a donutit stáhnout Španělsko své síly z této oblasti. Hnutí se později označuje za Haiti Sugar Party.
VII.
Španělské síly se stahují z Karibské oblasti, avšak střetnou se s Armadou, která místo toho, aby jela směrem do Evropy vyrazí na Venezuelu. Začíná tzv. Jihoamerická válka. (USA, VB x Š)
Prvně se rychle vylodí a úspěšně založí předmostí Španělé ve Venezuele. Další síly se snaží omezit Británie pomocí námořní blokády, avšak prvně technické problémy jí v tom zamezují. Až s podporou US se daří omezit spojení přes Atlantik.
IX.
Španělé se potýkají s problémy při překonávání terénu ve Venezuele, kdy jejich technika je příliš těžká a kostrbatá na zdejší prostředí. Zároveň jim obyvatelstvo může klást odpor díky zbraním dodávaným z US.
X.
Španělé postupují neúprosnou taktikou spálené země. Tím dočasně řeší problém partyzánů, ale zároveň si znepřátelí Mexiko a další státy jižní Ameriky.
Do konfliktu se brzy připojuje Portugalsko a váže síly obránců na Brazilských hranicích.
XI.
Británie bombarduje portugalské přístavy s výzvou na odstoupení od podpory Španělska. To se však naopak více přimkne ke svému spojenci.
XII.
Jihoamerické státy s obavami pozorují vývoj událostí a sjednocují se v boji proti evropským mocnostem.
1858
I.
Francie materiálně podporuje své menšiny v Kanadě. Zatímco Británie tyto snahy potírá, snaží se jich USA využít k obnovení myšlenky na úplně samostatnou Kanadu. (Fr x VB x USA)
II.
Timesy informují o skandálu tzv. Bordel politik Napoleona III., kdy se špiónka snažila svést kanadského guvernéra a tím ho dovést k podpoře frankofonie. Z této kauzy nepomůže ani pozdější návštěva slavného spisovatele, Honoré de Balzaca.
Británie a Spojené státy spolu soupeří o přízeň Kanady ekonomickými prostředky. Zatímco Impérium využívá svých prakticky neomezených zdrojů, snaží se USA využít technologie telegrafu a blízkosti ke Kanadským trhům.
III.
Británie se snaží zamezit dalšímu vlivu Francie na Kanadu pomocí námořní blokády. Ta však musí být po whigovské iniciativě odvolána.
IV.
Británie oslabuje vliv francouzské komunity v Quebecu tím, že velké množství utečenců z Číny směřuje právě sem a tím pohřbívá snahy o jednotnou profrancouzskou politiku tohoto regionu.
V.
Spojené státy se pokouší nabídnout Británii odkoupení Kanadských území, avšak bez šance na úspěch.
IV.
Po úporných bojích je Španělsko vytlačeno z Venezuely a Brazílie získává autonomii - Jižní Amerika se sjednocuje do volného společenství latinsko amerických států.
Zanr: Svetova historie
Tema: Boj kolonialnich mocnosti
Prostredi: New York behem Vietnamske valky
Hudba: Brahms (Maďarské tance), Praetorius, P. Glass (Houslový koncert), Orff(O fortuna) a Wagner (Valkyry)
Postavy:
---"Velka Britanie"---
Koncept: Kolonialni velmoc/oslabovac
Role: Kolonialni velmoc(=>Obchodni imperium), Vyvazovac sil
Hodnoty: Tradice, Moderni technologie, Bohate zdroje
Sramy: "Boj" na spouste front najednou, Parlament, Snahy o osamostatneni
Cile(2x5): Udrzi ostatni velmoci slabe? Rozsiri svuj vliv a udrzi si kolonie?
---"Francie"---
Koncept: Obavany slaboch
Role:Populista(2), Zaskodnik
Hodnoty: Revoluce(2), Cisarstvi
Sramy: Reputace, Obkliceni(2)
Cil: Vrati se k predrevolucnimu respektu na svetovem poli?
---USA---
Koncept: Teen velmoc
Role: Tvrdy hrac, Obchodnik(=> Prumysl)
Hodnoty: Svoboda(2), Inovace
Sramy: Outsider, Federativnost(2)
Cil: Podari se vytvorit Ameriku bez vlivu ostatnich mocnosti?
---"Španělsko"---
Koncept: Krestansky fanatik
Role: Revizionisticky agresor=>nabozensky fanatik=>Indoktrinovana armada
Hodnoty: Slavna historie(2), Bohatstvi
Sramy: Zhrzely imperialista, Nabozensky extremista, Prumyslovy zaostalec
Cil: Podari se anektovat Venezuelu?
Upoutavka (Prakticky vypravena Zorzem):
Po bourlivych revolucnich letech 1848 se svet trochu ustalil a nyni se chysta na nove konflikty.
-- Hra --
1851
I.
Uskutečnilo se tajné jednání mezi vyslancem úřadujícího prezidenta US a guvernérem Kanady. Ta proběhla velmi úspěšně a guvernér byl přesvědčen o tom, že autonomie pro Kanadu je reálnou možností, která by i mohla pro zemi být prospěšná. Guvernér tedy již během tohoto měsíce začíná jednat oficiální cestou o možnostech větší autonomie Kanady. (USA x VB)
II.
V Karibské oblasti se aktivizují, za podpory Španělské koruny, hnutí pro návrat k původní správě. Činí se tak zejména s ohledem na kulturní blízkost, podporu náboženství a také pevnost vlády Španělska. (Š x F)
V.
Francie se snaží uklidnit nepokoje na svých územích v Karibiku pomocí rovnějšího postavení obyvatel, avšak kroky nejspíše prichází příliš pozdě a působí spíš dojmem prostého populismu dle potřeby než upřímné politiky.
Světová výstava v Londýně ukazuje krásy Impéria a také světový stav vědy. Kanadští obchodníci a reprezentanti si však všimnou i stavu a rozvoje samostatných zemí, autonomnější Austrálie a naopak problematičnosti některých regionů pod britskou vládou. Již během výstavy zahajují tedy definitivní jednání o získání autonomie.
VII.
Otevřené povstání a výzvy na odsun francouzů, s vojenskou pomocí Španělska, vede k vypuzení francouzů z regionu.
IX.
Kanada získává autonomii, je stále součástí Impéria, avšak disponuje nyní většími pravomocemi a zapojuje se samostatně do obchodu a politiky amerického kontinentu.
1852
II.
Transvaal žádá od Británie samostatnost. Ta se snaží Transvaal přesvědčit, aby se stal plnohodnotnou součástí Impéria.
III.
Mexiko je velmi nestabilní v těchto letech, vratká demokracie a opoziční síly získávají na moci. Děje se tak také za štědré finanční podpory Španělska. Dochází k rozepřím a hádkám a na dlouhé měsíce je blokována politika země. (Š x prostředí)
Británie navozuje obchodní styky mezi Transvaalem a Kanadou, avšak ani vidina trhů Impéria nepřesvědčí Transvaal přidat se k Impériu a další neúspěšná jednání následují. (GB+Fr x prostředí)
IV.
Francie svolává konferenci do Paříže, která ma za cíl řešit problémy Transvaalu. Brzy dosáhne dohody mezi Británií a Bůry, kteří se tímto stávají plnohodnotnou součástí Impéria.
VI.
Opozice v Mexiku se po zvýšení nátlaku ze strany Španělska obává toho, aby se nestala pouze jeho nástrojem a rozhodne se naopak spolupracovat s vládou za účelem silnějšího Mexika.
1853
I.
Venezuela řeší podivnou hraniční potyčku s Mexickými vojáky. Ustanovuje prve komisi, která má incident prošetřit. Později se, zejména od katolických kněží, začínají ozývat zvěsti o mexicko-venezuelské válce a nutnosti hledat podporu u nějakého spojence, např. Španělska s jeho državami v Karibiku. (Š x prostředí)
II.
Venezuelská komise dochází k názoru, že se nejednalo o faktické mexické jednotky, ale o podvratnou akci třetí strany. Další šetření, nyní již ve spolupráci s mexickou stranou, mají vést k definitivnímu odhalení.
V.
Španělští vyslanci, ve spolupráci s katolickými misionáři, ve Venezuele apelují na kulturní spřízněnost a "Zlaté časy pod španělskou korunou". Tyto snahy jsou provázeny i velkým množstvím dopisů ze Španělska, které apelují na lid či důstojníky a vyslovují jim podporu v boji s agresorem - Mexikem.
VII.
Venezuela uzavíra s Mexikem spojenecký pakt jako reakci na snahy Španělska ovlivňovat jejich politiku.
X.
V důsledku turecko-ruských sporů se zahajuje tzv. Krymská válka. Velmi rychle se do ní zapojuje Británie a také Španělsko na straně Turecka. (Š, VB x prostředí)
1854
III.
Španělé hrdině vedou boje na Krymu, kdy jejich vylodění, vedené přes jeden z nejnebezpečnějších úseků, dobyje překvapené obránce Sevastopole i přes osmdesáti procentní ztráty.
IV.
Na podporu Španělů u Sevastopole jsou vyslány smíšené sbory Impéria, které prokáží nečekanou spolupráci a pocit jednotnosti. Utvrzující svět o tom, že jak nový přírůstek, Bůrové, tak dřívější členové Impéria jsou jednotní v boji a nejen vágně spojeni korunou.
X.
Krymská válka končí mírovými jednáními mezi hlavními stranami a Rusko skládá své zbraně.
1855
III.
Vzniká rozpor mezi Španělskou a Britskou posádkou na Krymu. Španělé pod heslem, že nedopustí druhý Gibraltar. Británie se snaží omezit Španělskou posádku, ta se brání a vznikají mezi stranami boje.(Š x VB)
IV.
Británie blokuje zásobování Španělské posádky, ta však získává zdroje od místních obyvatel.
VI.
Španělé se snaží prolomit obklíčení, avšak modernější technologie Impéria jim způsobí těžké ztráty a musí se stáhnout zpět do svých pozic. Poslední snahou je tedy odlákat pozornost Britů (pravdivými) zvěstmi o uložení velkého pokladu a zlata, které posádka měla z lupu i z domova, na neznámém místě a ochotě se za toto zlato vykoupit. Další potyčky však kolaboraci Británie zamezí.
VII.
Španělé se snaží užít zastrašení a tvrdohlavě svou posádku nechávají předvádět slavné standardy oddílů. Brity to moc neosloví.
XI.
Vyčerpané španělské oddíly ustupují z pozic a ustavují novou posádku na Krymu. Britské síly ji však brzy odhalí a donutí španěle opustit Krym úplně.
1856
V.bzhledem k pověsti a již nastolenému císařství ve Francii. Kromě toho má Francie problém zajistit všechny materiály potřebné pro práce. (Fr x prostředí)
VII.
Francie se pokouší prodat již rozestavěnou Sochu svobody Rusku. I přes naléhání císaře Napoleona tato iniciativa neuspěje a nakonec je socha roztavena a využita pro vojenské účely (tzv. děla svobody).
1857
II.
Spojené státy podporují nová separatistická hnutí v Karibiku a to zejména bližšími obchodními vztahy s tímto regionem a zdůrazňováním svobod.(US x prostředí)
IV.
I přes problematické oficiální vztahy mezi USA a Karibskými státy, či přes náklonnost některých, zejména jižanských států, spatřovat ve stále otrokářském Španělsku lepšího spojence než federální vládu se podaří americké diplomacii uspořádat jednání o osamostatnění Karibiku a donutit stáhnout Španělsko své síly z této oblasti. Hnutí se později označuje za Haiti Sugar Party.
VII.
Španělské síly se stahují z Karibské oblasti, avšak střetnou se s Armadou, která místo toho, aby jela směrem do Evropy vyrazí na Venezuelu. Začíná tzv. Jihoamerická válka. (USA, VB x Š)
Prvně se rychle vylodí a úspěšně založí předmostí Španělé ve Venezuele. Další síly se snaží omezit Británie pomocí námořní blokády, avšak prvně technické problémy jí v tom zamezují. Až s podporou US se daří omezit spojení přes Atlantik.
IX.
Španělé se potýkají s problémy při překonávání terénu ve Venezuele, kdy jejich technika je příliš těžká a kostrbatá na zdejší prostředí. Zároveň jim obyvatelstvo může klást odpor díky zbraním dodávaným z US.
X.
Španělé postupují neúprosnou taktikou spálené země. Tím dočasně řeší problém partyzánů, ale zároveň si znepřátelí Mexiko a další státy jižní Ameriky.
Do konfliktu se brzy připojuje Portugalsko a váže síly obránců na Brazilských hranicích.
XI.
Británie bombarduje portugalské přístavy s výzvou na odstoupení od podpory Španělska. To se však naopak více přimkne ke svému spojenci.
XII.
Jihoamerické státy s obavami pozorují vývoj událostí a sjednocují se v boji proti evropským mocnostem.
1858
I.
Francie materiálně podporuje své menšiny v Kanadě. Zatímco Británie tyto snahy potírá, snaží se jich USA využít k obnovení myšlenky na úplně samostatnou Kanadu. (Fr x VB x USA)
II.
Timesy informují o skandálu tzv. Bordel politik Napoleona III., kdy se špiónka snažila svést kanadského guvernéra a tím ho dovést k podpoře frankofonie. Z této kauzy nepomůže ani pozdější návštěva slavného spisovatele, Honoré de Balzaca.
Británie a Spojené státy spolu soupeří o přízeň Kanady ekonomickými prostředky. Zatímco Impérium využívá svých prakticky neomezených zdrojů, snaží se USA využít technologie telegrafu a blízkosti ke Kanadským trhům.
III.
Británie se snaží zamezit dalšímu vlivu Francie na Kanadu pomocí námořní blokády. Ta však musí být po whigovské iniciativě odvolána.
IV.
Británie oslabuje vliv francouzské komunity v Quebecu tím, že velké množství utečenců z Číny směřuje právě sem a tím pohřbívá snahy o jednotnou profrancouzskou politiku tohoto regionu.
V.
Spojené státy se pokouší nabídnout Británii odkoupení Kanadských území, avšak bez šance na úspěch.
IV.
Po úporných bojích je Španělsko vytlačeno z Venezuely a Brazílie získává autonomii - Jižní Amerika se sjednocuje do volného společenství latinsko amerických států.
Komentáře
Okomentovat